Jak jsme se mohli bez turba dříve obejít? Test Škody Fabia 1,2 TSI

Prohlédni fotky

 

 

Dvojici přeplňovaných benzinových čtyřválců nabízí automobilka i ve svém zatím nejmenším modelu – fabii. Silnější verzi je možné koupit i v Octavii.

77 kW (105 koní) výkonu pro vůz nižší střední třídy bohatě stačí. Ve fabii jsme vyzkoušeli slabší verzi s 63 kW maximálního výkonu.

Pětaosmdesátikoňový motor má na benzinový agregát vysoký točivý moment 160 Nm, kterým se dosud mohly chlubit jen malé diesely. Právě díky turbu.

Podle automobilky je největší kroutivý moment k dispozici mezi 1500 a 3500 otáček. Pocitově s pohledem upřeným na otáčkoměr ale turbo zabírá až těsně pod hranicí dvou tisíc otáček za minutu.

Rozjezdy s osmiventilovým motorem nejsou nijak dynamické. Je potřeba ho vytočit, až pak začne nabírat druhý dech pod tlakem dmychadla.

Při pojíždění po městě ke slovu turbo ani nepřijde, aspoň to tak řidiči nepřipadá. Motoru se líbí více okresky, kde se může pochlubit nízkou spotřebou při svižné jízdě, a dálnice, kde s vervou žene auto i do těch nejtáhlejších stoupání.

Pomalé rozjezdy jsou ještě více patrné v členitém terénu. Při startu do prudkého kopce není snadné auto rozhýbat - navzdory turbu.

Poctivé řazení se u fabie 1,2 TSI holt v nízkých otáčkách ošulit nedá. Až když ručička otáčkoměru atakuje velkou dvojku, hne se auto citelně kupředu.

To platí třeba i pro jízdu v serpentinách v českém podhůří. Utažené zatáčky otočené téměř o 180 stupňů, ve kterých je ze slibného tempa do kopce nutno přibrzdit na čtyřicítku, aby auto v bezpečí opsalo půlkruh, se projíždějí stejně pomalu jako s atmosférickým motorem.

Výhoda turba se projeví při opětovném rozjezdu po rovince do kopce. Tak rychle jako posílená malá dvanáctistovka ani větší motor bez turba nezrychlí.

Poznámka:  červenec 2010

Za čtyři a půl po okreskách

Přeplňování dává motoru nejen dynamiku, ale šetří i palivo. Vzduch vháněný do válců pod tlakem zlepšuje účinnost motoru a přidává extra výkon, aniž by nárokoval extra porci potravy.

Po letech kultivace přeplňování u vznětových motorů, které už snad ani nejde vylepšit, se konečně výrobci soustředili i na zážehové agregáty. A povedlo se, stejně jako u dieselu – výkon narostl, spotřeba opadla.

Při jízdách v hlavním městě se spotřeba paliva pohybovala kolem hranice 6,5 litru na sto kilometrů. Na benzinový motor slušná hodnota.

Na dálnici fabia nepožadovala v průměru víc než šest litrů paliva na sto kilometrů. Záleží na tom, jak moc řidič auto honí. Kdo chce táhlé kopce vyjíždět maximální povolenou rychlostí, páru pod kapotou na to má, decilitry benzinu ale z nádrže odtékají rychleji.

Rozumná, ale nikterak líná jízda po rychlostní silnici je přesně to, co slabší verzi fabie TSI vyhovuje. Umožňuje snadné předjetí všeho, co jede pomaleji, a ještě se odvděčí spotřebou 5,5 litru na sto kilometrů.

Na okreskách spotřeba padá ještě o litr níž. Za necelých pět litrů na sto kilometrů by se nemusel stydět ani leckterý nafťák. Na rozdíl od něj není TSI téměř slyšet.  

Pramen: AutemBezpečně.cz

Přesné řazení, hladké řízení

Škoda Fabia si už v předchozí generaci vydobyla pověst auta, které se řídí stejně dobře jako vozy o třídu výš. Nová generace nemohla zůstat pozadu.

Auto se ovládá pohodově, žádný spěch. Převod řízení na kola není strmý, po otočení volantu auto zatočí s nepatrným zpožděním. Právě takovým, jaké eliminuje řidičské chyby v podobě neuváženého trhnutí volantu, které v určitých situacích může být nebezpečné.

Na kamenité zpevněné cestě řidič pocítí, jak těsně je spojený s koly. Hrbolatý povrch se opírá do kol a ta přes převod řízení tlačí na volant, který si najednou dělá, co chce. Na nerovné cestě je tak potřeba pevněji držet volant a autu ukázat, že o směru jízdy rozhoduje řidič.

Přesné řazení je pro škodovky typické, člověk zvyklý třeba na starší francouzská auta může mít někdy problém trefit napoprvé pětku. Dráhy jsou jasně dané, žádné kvedlání pákou fabia nedovoluje.

Dopředu lze řadit jen pět rychlostních stupňů. Dlužno dodat, že malý motor šestku nepotřebuje, auto bez sešlápnutého plynu nijak nezbržďuje, vůz s ním má velkou setrvačnost.

Při pomalé jízdě po kamenité cestě našeptávač řazení na přístrojové desce radil z dvojky přeřadit na jedničku. A během pomalých dojezdů kolony ve městě radil řadit trojku a dvojku, ačkoli motor při čtyřce nijak „nekuckal“.

Ideální pro dva, pro čtyři akorát

V základní výbavě fabia není za 200 tisíc korun (bez stokoruny) vůbec drahá a v pohodlí bude vozit čtyři osoby. Samozřejmě auto pojme i pětici cestujících, bude jim ale těsno v ramenou. Kufr s objemem 315 litrů je na velikost auta dostatečný.

Nejlevnější fabii pohání tříválcová dvanáctistovka s 60 koni maximálního výkonu. Pro běžné cesty za nákupy a víkendovými výlety postačí. A jistě se nechá přemluvit jednou dvakrát za rok k delší cestě na dovolenou, polykač kilometrů malý tříválec ale rozhodně nebude.

Přeplňovanou verzi s jedním válcem navíc budou volit ti, kteří od auta očekávají i výkony. Za nejlevnější turbo v krátké verzi zaplatí 249 9000 korun (verze Classic TSI Start), za kombíka se připlácí 15 tisíc korun.

Fabii si mohou vyšperkovat třeba jinou barvou střechy. Tato možnost je od výbavy Ambiente TSI Start za 265 000 tisíc korun (bez 100 Kč). Auto lze krášlit dál, třeba šestnáctipalcovými litými koly, na rozměry fabie opravdu naddimenzovanými.

Tato kola výborně sedí na hladkém povrchu a s jistotou auto protáhnou zatáčkami. Daní je pak drncání posádky při jízdě po hrbatém povrchu.

Interiér je zpracován dobře, nikde nic nevrže, plasty jsou příjemné. Sedáky zadních sedadel se dají odklopit dopředu a pak sklopit opěradla. Tím vznikne ne zrovna rovná, ale rozměrná plocha, na kterou lze položit třeba dvojici bicyklů, ze kterých předtím stačí sundat přední kola a sedlovku.

Pokud se ušpiní o jízdní kola sedačky, suchý prach lze bez problémů otřít čistým hadrem. Zašpiněné plasty se čistí ještě lépe. Pokud posádka převáží takovéto předměty, musí si samozřejmě dát pozor, aby plasty nepoškrábala a čalounění nezamazala třeba od oleje.

Martin Urban 

Pramen: Škoda Auto

Čtěte také:

Test Škody Octavia 1,2 TSI: motor je navzdory malému objemu pružný a tichý

Test Seatu Ibiza ST 1,4 16V: pohlednější, ale menší bratr kombíku fabie

Testovaná Kia Venga 1.4 – pohledné prostorné auto, nikoli minivan

Test Renaultu Mégane Grandtour 1,4 TCe: umně zamaskovaný kombík