Hyundai i30cw v testu: pragmatik bez emocí

Motor má sílu, ale i žízeň 

Šestnáctistovka v testovaném autě působí dnes - ve světle přeplňovaných benzinových motorů - lehce zastarale. Ne že by neměla páru. Auto je s ní čilé, zejména při rozjezdech je 157 Nm/ot/min kroutivého momentu znát.

Motor 1,6 benzin je velmi živý, střemhlav se vrhá kupředu na sebemenší sešlápnutí plynu a má jadrný zvuk. Mírný kopec při plynulé jízdě zvládá vyjet šedesátkou na pátý rychlostní stupeň při cca 1800 otáčkách – príma.

Na 126 koní maximálního výkonu ale motor nevypadá, i když podle výrobce umí jet přes 190 km/h. Svižné ježdění majitel pocítí na spotřebě.

Redaktor s dynamičtějším přístupem k ovládání vozu jezdil s kombíkem v průměru za necelých osm litrů, což je dnes na moderní auto s nevelkým motorem hodně. Kolega s mírnějším projevem za volantem stlačil průměr o půl litru níž.    

Pramen: AutemBezpečně.cz

Na dálnici byl v autě docela hukot. Kdo si chce povídat, musí zvýšit hlas a ostatní nastražit uši, aby ho slyšeli. Motor ve 130 km/h točil 4000 otáček, to je dost.

Převodovce chybí šestka, díky čemuž může mít auto nižší cenu, ale krátká pětka a chybějící šestka nejsou zárukou nízké spotřeby. Účet za benzin o něco srazí ten, kdo si auto vybaví start/stop systémem ISG.

Je k mání za 7000 korun stejně jako u sesterské značky Kia. Technologie umí při čekání na křižovatce na krátkou dobu vypnout motor, při sešlápnutí spojky ho pak opět bleskově nahodí, řidič to ani nepozná.

Tahem na bránu je cena

Technicky působí kombík nižší střední třídy značky Hyundai jako auto o generaci zpět oproti škodovkám, fordům, volkswagenům. Ale někomu to vůbec nemusí vadit. U tohoto vozu jde hlavně o pořizovací cenu, a k té se zmíněná konkurence těžko dopracuje.

Například Škoda Octavia je nejlevnější v kombíku za 365 tisíc, osazená benzinovou dvanáctistovkou, základním motorem pro tento vůz. Nízký objem vynahrazuje turbo.

Oproti hyundai má jen 105 koní, maximální točivý moment je ale vyšší - 175 (Nm/ot. za min.), navíc v širokém spektru otáček. Díky malému objemu a šestce na převodovce má octavia podstatně nižší spotřebu, v testu AutemBezpečně jezdila za šest litrů na 100 km.   

Základní objem zavazadlového prostoru je 415 litrů, na kombíka nic moc 

Benzinová šestnáctistovka nepatří u kombíku Hyundai i30cw k základním motorům. Je k mání od druhé stupně výbavy Classic za 319 900 Kč.

Tato cena není nijak vysoká, ale korejský výrobce umí ceny stlačit ještě podstatně níž. Čtrnáctistovka ve stejném stupni výbavy vyjde na 294 900 korun, základní varianta Start ještě o 50 tisíc levněji.

Už startovací výbava není chudá. Z bezpečnostních prvků jsou tu airbagy čelní, boční a hlavové (okenní) pro cestující vpředu i vzadu. Celkem šest, Hyundai ale počítá hlavové airbagy jako čtyři, tudíž udává celkově osm vzduchových vaků.

V nejlevnějším modelu i30cw elektronický stabilizační systém zamezující smyku, označovaný většinou jako ESP, nenajdete. Je k mání až od výbavy Classic za 15 900 Kč, zahrnutý v ceně je až v nejvyšším stupni Style.

Dlužno dodat, že Škoda Octavia v základní výbavě Prima nabízí jen čelní a boční airbagy, tedy čtyři. ESP je za příplatek 13 000 korun.

Šetřilo se na správných místech

Na to, za jakou cenu se auto prodává, má velmi dobré jízdní vlastnosti. Na kostkách je podvozek pohodlný, ale krátké nerovnosti ho dovedou rozvlnit.

Nastavení tlumení odpovídá zdejším podmínkám. Výtluky a výmoly při rozumné rychlosti vůz zvládá dobře, posádka nárazy nijak netrpí.

Auto má celkem strmé řízení. S účinným posilovačem jde volant velmi lehce. A vlastně jsou „na ťuknutí“ všechny ovladače.

Řadicí páka chodí hladce, změna rychlostních stupňů nevyžaduje téměř žádnou sílu. Chod páky v kulise je velmi krátký, rychlosti zacvaknou samy. Řazení je pocitově snadnější než ve škodovce a nevyžaduje tolik přesnosti.

Téměř bez odporu jdou i páčky pod volantem. Nabízí se opět srovnání se škodovkami, kde je k ovládání blikačů a stěračů potřeba vyvinout mnohem větší sílu, což nemusí vyhovovat zejména ženám.

Interiér působí solidně, na některých detailech - například na ovladačích v madlu dveří - se šetřilo

Materiály v interiéru jsou jednodušší. Například ovladače oken v opěrkách dveří prozrazují, že jde o levné auto.

Jakmile je člověk nahmátne, řekne si, zda náhodou nesedí v rumunské Dacii. Ale kdo potřebuje luxusní knoflíky na stahování oken?

Cenové láci odpovídá i odhlučnění interiéru, které by mohlo být lepší. Výkonné rádio zvládající formát MP3 je součástí už základní výbavy, čtveřice reproduktorů na překonání hluku stačí.

Pouze základní výbava nemá zahrnutou klimatizaci, manuální je za příplatek 20 000 korun. Přední okna v elektrice jsou, venkovní zpětná zrcátka už ne.

Vůz má ale už v základu mlhovky, což někdo může považovat za potřebné. I nejlevnější verze má střešní ližiny, které někdo považuje za nezbytné pro montáž střešního boxu, jiný je má jen jako povinnou součást kombíka, ačkoli je nikdy nevyužije.  

Martin Urban, Petr Buček

Pramen: Hyundai

Čtěte také:

Test Renaultu Mégane Grandtour 1,4 TCe: umně zamaskovaný kombík

Test auta: prostorná a rychlá Kia Cee´d 1.6 CRDi