Test Hyundaie ix35 4x4 2,0 CRDi: krasavec, který nezklame

Prohlédni fotky

 

 

Největším trhákem mezi auty s tváří terénního auta je za prvních 11 měsíců letoška Škoda Yeti, následuje diskontní Dacia Duster a třetí příčka patří modelu Hyundai ix35.

Korejská značka se stále více prosazuje nejen v Česku, ale všude po Evropě. Auta vyvíjí v Německu, vyrábí je v Česku a na Slovensku a designu se věnují návrháři zvyklí dělat auta pro starý kontinent.

A tak není divu, že Hyundai ix35 jezdí jako evropské auto. Působí kvalitně, jak se od auta očekává mezi Portugalskem a východní hranicí Evropy a žádné pochybnosti nebudí ani jeho tvary.

Naopak. Ladné a odvážné křivky jsou patrně jedním z pilířů úspěchu Hyundaie ix35.

Boční linie karoserie má zajímavé prolisy. Tohoto hyundaie vyrábí nošovická továrna.

A jaká je odpověď na otázku, jestli si lidé kupují SUV kvůli jeho terénním schopnostem, nebo se jim prostě tato robustní auta líbí či jim vyhovuje vysoké sezení?

Podíl Hyundaiů ix35 s pohonem všech kol na letošních prodejích na českém trhu činí asi 40 procent. Většina zákazníků tedy volí levnější verzi s předním pohonem.

Na sněhu nebo na rozmáčené cestě k horské chalupě nemohou počítat s jistým záběrem a jejich auto bude za těchto ztížených podmínek klouzat jako každé jiné auto s pohonem jedné nápravy. Jen budou mít k dispozici výše posazenou karoserii neboli její větší světlou výšku.

Poznámka:  prosinec 2011

Yeti vs. Hyundai ix35

Oproti tuzemskému bestselleru ve třídě SUV - Škodě Yeti – je Hyundai ix35 o něco větší. Na délku měří 441 centimetrů, což je o 19 cm více než u škodovky.

Necelých 20 centimetrů navíc je uvnitř Hyundaie ix 35 znát. Na předních i zadních sedadlech je dostatečně prostorný a navíc má i větší kufr. Yeti nabízí 416 litrů prostoru pro zavazadla, hyundai má 465litrové oddělení pro tašky a jiný náklad.

Škoda Yeti však porazí testovaného konkurenta z Asie na celé čáře ve variabilitě zadních sedadel.

Její zadní sedadla rozdělili konstruktéři do tří dílů v poměru 40:20:40. Každý kus je možné posouvat, sklápět i z auta vyndat.

Ve srovnání s yetim působí v tomto ohledu Hyundai ix35 zastarale. Tak jako to bývalo dříve zvykem u valné většiny aut, nelze s jeho zadními sedadly ani posouvat, ani je vyjmout. Dělené je navíc jen jejich opěradlo v klasickém poměru jedna třetina ke dvěma.

Na rodiny, které vozí rozsáhlou a rozměrnou dětskou výbavu nebo na sportovce a jejich nejrůznější náčiní také korejský vůz zapomíná.

Pramen: AutemBezpečně.cz

Tvrdé plasty, ale jinak dobrý

V interiéru měl testovaný Hyundai ix35 na jinak pěkné a přehledné palubní desce velmi tvrdé plasty. Na první pohled nevypadají zle, dobrým dojmem působí celé zpracování interiéru.

V tomto ohledu rozhýčkaného Evropana vnitřek tohoto hyundaie nezklame. Zvláště když se tvrdých plastů dotkne posádka málokdy, zatímco hlavně volant i řadicí páku nespustí šofér z rukou. A obě tyto části jsou potažené měkkou kůží (tento doplněk chybí jen u základní výbavy).

Příjemná jsou i sedadla s dlouhými sedáky, která nijak nevybočují pohodlím. Velkou pochvalu si zaslouží rádio s CD přehrávačem, které má standardně vstup pro připojení iPodu a hudebního zásobníku na USB paměti.

Ani design interiéru nezaostává za evropskými zvyklostmi

Zatímco před několika lety korejská auta viditelně zaostávala snad ve všech směrech za evropskou a japonskou konkurencí, dnes se s nimi mohou stále častěji směle měřit.

Potvrzují to i technické vlastnosti testovaného Hyunadie ix35. Turbodiesel s výkonem 136 koní má výbornou pružnost a pro diesely této kategorie obvyklou spotřebu.

Zkoušený vůz spotřebovával okolo 6 litrů nafty při poklidné jízdě po okresních silnicích, na dálnici polykal osm a ve městě mezi osmi a deseti litry paliva.

Testovaný vůz měl přitom pohon všech kol, který o několik decilitrů spotřebu zvyšuje.

Pohon všech kol funguje v Hyundaii ix 35 podobně jako u škodovek s oběma poháněnými nápravami s pomocí lamelové spojky. Ta při běžné jízdě pohání stoprocentně přední kola.

Až půlku pohonu může v případě potřeby přenést k zadním kolům. Rozdělení pohonu v poměru 50:50 lze i zablokovat tlačítkem pod volantem.

Další pomůcku pro jízdu v terénu představuje pomocník pro jízdu ze strmého kopce. Nedovolí, aby se auto rozjelo do vyšší rychlosti a sám přibrzďuje.

Naopak při rozjezdu do kopce pomáhá další asistent. Ten přijde vhod nejen v terénu, ale také kdekoliv na asfaltu. Řidič nemusí použít ruční brzdu.

Dvě malé kaňky na kráse přece jen Hyundai ix35 má. Přes krátké příčné nerovnosti neumí přejet komfortně. A řízení nepatří k nejpřesnějším.

Petr Buček

Pramen: Hyundai

Čtěte také:

Test Škody Yeti 2.0 TDI: praktické SUV, ale menší než kombík

Test sedmimístného Nissanu Qashqai 2,0 dCi: rodinné SUV

Test Volkswagenu Tiguan 2,0 TDI 4Motion: SUV zaměřené na rodinu