Test Škody Citigo 1,0: miniauto, které nesází na krásu, ale na chytrost

Prohlédni fotky

 

 

Redakce AutemBezpečně.cz vyzkoušela třídveřovou Škodu Citigo s tříválcovým litrovým motorem. Ten je zatím jediným v nabídce k novému modelu Škoda. Má však dvě výkonové varianty – 44 kW a 55 kW.

Zájemci o Citigo zatím nemohou volit mezi dvěma typy karoserií. Praktičtější pětidveřové citigo bude k mání nejdříve v létě.

Do té doby budou prodejci škodovek nabízet Citigo pouze s jedním párem dveří. Ty jsou, jak test ukázal, hodně velké a pro někoho mohou být i těžké. Mužům to většinou vadit nebude, ale pro ženy, handicapované nebo seniory nemusí být zacházení s dveřmi jednoduché.

Když řidič navíc zaparkuje na úzké místo, vystupování a nasedání skrz velké dveře je komplikovanější.

Praktičnost vs. radost

Fiat 500 a Mini představují retroverze dříve vyráběných aut a jsou sice stylové, ale drahé. Kolínská trojčata Peugeot 107, Citroën C1 a Toyota Aygo nebo další konkurent Renault Twingo působí zase hravým dojmem. Jejich designéři sázejí na to, že u zákazníků a hlavně zákaznic kupujících miniauta rozhodují emoce.

Zato Škoda Citigo je sázkou na praktickou stránku. Karoserie má jednoduchý základní tvar, přední ani zadní světla nepatří mezi výstřední.

Dokonce i její dvojče Volkswagen up! – jak zní přesný název německého bratříčka malé škodovky – má odvážnější tvary a netradiční skleněné páté dveře.

Zvláště pohled zezadu prozradí, že u tohoto miniauta je na prvním místě účel

Designéři modelu Citigo však dostali patrně jiný úkol – vytvořit praktické městské vozítko. Se spoustou odkládacích míst například v podobě síťových kapsiček po bocích sedadel a věšáčků na tašky nebo oblečení.

Podařilo se jim také postavit poměrně prostorné čtyřmístné miniauto. Citigo je stejně široké jako pětimístná Škoda Fabia. Na předních sedadlech je tak do šířky stejně prostorně jako ve fabiích.

Vzadu je těsněji, ale i dva dospělí městskou přepravu v tomto prostoru zvládnou. Velké přední dveře se hodí při nastupování na zadní sedadla.

Skvrnou na kráse je však skutečnost, že po každém nastoupení „zapomene“ sedadlo svou původní polohu. Takzvanou paměť při sklápění sedadel Škoda Citigo nemá.

Poznámka:  leden 2012

Kufr jako hluboká vanička

Příjemným překvapením je objem kufru nejmenší škodovky. Testovaný vůz měl v jeho podlaze plnohodnotné rezervní kolo.

Objem kufru při variantě s rezervou činí 234 litrů. Svým tvarem připomíná hlubokou a úzkou vaničku. Na to, že jde o 3,5 metru dlouhé autíčko, není zavazadlový prostor malý. Jeho boky nemají čalounění a oči často sklouznou třeba na nepěkně odhalené úchyty zadních sedadel.

Další zvětšení kufru je možné po sklopení jedné, nebo dvou třetin zadního sedadla.

Oproti fabiím je citigo ještě levnější a kromě velikosti karoserie šetřili v mladoboleslavské automobilce nejen na čalounění, ale také na výbavě.

Boční airbagy, které chrání při nárazu oblast hrudníku, tak zároveň částečně přebírají úlohu bočních hlavových nafukovacích vaků.

Přední sedadla nemají samostatnou opěrku hlavy, ale integrovanou. Odpadá tedy možnost její regulace. Sedadlům chybí i bederní opěrka, marodi se zády nebudou proto spokojení. Jinak jsou sedadla příjemně tuhá a mají boční oporu.

Citigo je první škodovkou, u které se automobilka vrací k jednoduchému dvoubarevnému znaku

Alespoň částečnou hravost, kterou jinak u nové škodovky vytlačuje zaměření na praktičnost, ukazuje odhalený lakovaný plech (v případě testovaného auta žlutý) na vnitřní části dveří. 

Nápaditý je také pevně zabudovaný stojánek s odnímatelnou navigací, která zároveň slouží jako multifunkční ukazatel rádia, teploty, palubního počítače a jako displej hands free.

Ve srovnání s přenosnými navigacemi připevněnými na přísavce na čelním skle nebrání řidiči ve výhledu. V místech s vyšší kriminalitou je však lepší navigaci vždy odnést z auta s sebou.

Palubní deska je jinak spíše usedlá, z tvrdých plastů. Po změně volá příliš potemnělý ukazatel rychlosti.

Když jsou zapnutá denní světla a přístroje nesvítí, není především hlavní „budík“ tachometru dobře čitelný.

Pramen: AutemBezpečně.cz

Městský štírek je doma i na dálnici

Jako s každým miniautem, jezdí se i se Škodou Citigo ve městě příjemně díky krátké délce karoserie. Hledání parkovacího místa je hračkou, auto se příjemně ovládá a rádo se vrhá do prudkých odboček.

Testovaný vůz měl přes svou nevelkou délku v zadním nárazníku parkovací senzory. Člověk si na ně rychle zvykne i u takto malého auta, i když se mohou zdát zbytečné.

Jak už bývá u škodovek zvykem, také citigo se výborně ovládá díky přesnému řízení a hladkému řazení. V tomto případě pětistupňové převodovky. Jen umístění zpátečky na místě dnes stále obvyklejším pro šestý stupeň, není úplně vhodné.

Řidič může přesednout do citiga z jiného auta se šestistupňovou převodovkou, zapomene se a namísto šestky se pokusí zařadit zpátečku.

Necelou tunu vážící Škoda Citigo si rozumí docela dobře se svým litrovým tříválcovým motorem. Ten chce trochu „vytočit“, než se řidiči odmění plným záběrem. Jeho zvuk je typicky tříválcový - tak trochu chrochtavý.

Průměrná spotřeba dosáhla během týdenního testu 5,4 litru benzinu na sto kilometrů. Převážnou část kilometrů najel testovací vůz po Praze. V hlavním městě spotřeboval v průměru šest litrů, podobná byla spotřeba na dálnici. Jen na okreskách klesala k hranici 4,5 litru na 100 km.

Rozjet se na dálniční rychlost nebylo pro testovací vůz se silnější verzí litrového motoru žádný problém. Překvapí klid, který se v kabině ve stotřicetikilometrové rychlosti rozhostí.

Na pohodu a na komfort se konstruktéři této škodovky vedle různých praktických doplňků dost pečlivě zaměřili. Také různé nerovnosti zvládá Škoda Citigo velmi dobře. 

Krátký rozvor však nemůže konkurovat v pohodlí delším autům. Miniškodovka si zkrátka občas na pražských nerovnostech jankovitě poskočí.

Petr Buček

Pramen: Škoda

Čtěte také:

10 miniaut s nejnižší cenou - Škoda Citigo není nejlevnější, ale má největší kufr