Elektroauta evropské zákazníky nelákají ani přes štědrou podporu od státu
Finanční stimul od státu, který má zákazníka motivovat
koupit vůz na baterky spíš než se spalovacím motorem, nehraje v rozhodování
při pořizování auta roli. Studie firmy JATO Dynamics odhalila, že v zemích
se štědrou podporou, přímou anebo nebo ve formě daňových úlev, se elektromobily nekupují o nic víc než tam, kde jsou
pobídky nepatrné.

Jasným důkazem je fakt, že v zemích, kde jsou finanční zvýhodnění státu nejvyšší, o elektromobily není nijak velký zájem. A naopak mnohde tam, kde jsou stimuly zanedbatelné, obchod s auty na elektriku „frčí“, nebo přinejmenším roste.
Jako nejmarkantnější příklad uvádí firma JATO Dynamics Německo a Dánsko. V Německu trh s elektromobily kvete navzdory skutečnosti, že podpora státu je nějakých 380 eur na automobil. V Dánsku je několikanásobně vyšší, může dosáhnout až 20588 eur na jeden vůz.
Ani dánská maximální podpora v přepočtu přes půl milinou korun nedokázala v prvním pololetí letošního roku přesvědčit víc než 283 zákazníků, aby si koupili auto do zásuvky.
Kdežto v Německu elektromobily našly od ledna do června 1020 majitelů. Podpora od státu v této zemi přitom nedosahuje podle JATO Dynamics na jedno auto výš než na 380 eur, tedy v přepočtu nějakých 9300 korun.
V případě elektromobilů, které jsou drahé, je taková podpora zanedbatelná. Například Citroën C-Zero přijde v Německu v přepočtu na nějakých 861 tisíc korun.
Na své omezené využití jsou elektromobily drahé. Například Citroën C-Zero stojí v České republice téměř 888 tisíc korun.
Druhým příkladem může být Británie a Španělsko, které mají téměř stejně vysokou maximální státní podporu kolem 6500 eur na elektromobil. Za první dva kvartály letošního roku se v ostrovní zemi prodalo na 599 elektroaut, kdežto ve Španělsku jen 122, tedy téměř pětkrát méně.
V České republice mohou čerpat slevu na silniční dani podnikatelé, pokud podnikají s autem na elektřinu. Sleva platí i pro auta s hybridním pohonem, jezdící na plyn i pro ta, která kromě benzinu spalují i etanol.
Gareth Hession z firmy JATO Dynamics pro média uvedl: „Rozdíly v prodejích poukazují na to, jak malý vliv má v Evropě výše dotace na vlastní nákup elektromobilu.“ Mnohem větší váhu má podle něj připravenost měst na provoz elektroaut, vyzrálost trhu a infrastruktura dobíjecích stanic.
Podle JATO Dynamics se v patnácti evropských zemích v první polovině letošního roku prodalo 5222 aut na elektrický proud. Oproti loňsku je to významný nárůst, v první polovině roku 2010 to bylo jen 507 elektroaut.
Jenže v porovnání s běžnými vozy to bylo jen marginálních 0,07 procenta trhu, a výrobci čekali nárůst prodeje aut na čistou energii dramaticky vyšší. Podle Garetha Hessiona se už výrobci nesmí spoléhat na to, že zákazníky přiláká štědrý příspěvek od státu.
Spíš musí u nabízených vozidel na elektřinu přesvědčit zákazníky o tom, že i tato auta umí být praktická. Že i elektromobily mohou být okamžitě po ruce bez dlouhého čekání, než se dobije baterie, a hlavně že jsou vhodné pro každodenní provoz.
PRODEJ ELEKTROAUT V EVROPĚ V 1. POLOVINĚ 2011 | ||
Pořadí a země | Prodané vozy | Výše podpory v € |
1. Německo | 1020 | 380 |
2. Francie | 953 | 5000 |
3. Norsko | 850 | 17 524 |
4. Velká Británie | 599 | 6400 |
5. Rakousko | 347 | 2571 |
6. Dánsko | 283 | 20 588 |
7. Nizozemsko | 269 | 4936 |
8. Španělsko | 122 | 6500 |
9. Švédsko | 111 | 470 |
10. Itálie | 103 | 1200 |
11. Portugalsko | 93 | 9442 |
12. Belgie | 85 | 10 907 |
13. Česká republika | 43 | 271 |
14. Irsko | 36 | 5000 |
15. Rumunsko | 2 | 3700 |
Poznámka: Výše podpory je maximální možná. Počet prodaných aut nezahrnuje firemní vozy.
Pramen: JATO Dynamics, Automotive News
(rub)
Čtěte také:
Které auto je „nejzelenější“? Vedou hybridy, neztrácejí ani diesely
Jako špatný sen: k vybitému elektroautu musí přijet náklaďák s naftou