Na okna aut útočí mšice. Co pomůže na ulepená skla?

Pyl z jehličnatých stromů dokáže na oknech auta vytvořit pořádnou vrstvu. Méně práce s jeho odstraněním bude motorista mít, dokud je poprašek ještě suchý. „K jeho odstranění stačí silný proud vzduchu,“ radí vedoucí zámeckého parku ve Štiříně Václva Větvička.

„V případě, že pyl navlhne, je účinný prudký proud vody. Na omytí je v tomto případě nejlepší použít ruční tlakovou myčku zvanou wapka,“ doplňuje přírodovědec, který byl v letech 1992 až 2007 ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi.

Kdo nemá tlakovou myčku zrovna po ruce, tomu přijde podle Václava Větvičky vhod tak zvaná jarní voda – tedy vlažná voda s několika kapkami odmašťovače, třeba Jaru. Účinné jsou i preparáty s lihem, například běžná letní modrá směs do ostřikovačů čelního skla.

Měkkým hadříkem nebo houbou a lehkými krouživými pohyby se dá znečištění odstranit. Kdo nemá na častou očistu auta čas, neměl by parkovat pod stromem, ze kterého pyl padá.

„Ve městech je nejčastějším zdrojem pylu na skle tis červený, někde masově vysazený do parků. Pyl se také hojně sype z borovice a douglasky,“ jmenuje původce žlutavého prášku Václva Větvička.

Sladké auto je radno omýt dřív, než zčerná

V případě parkování pod listnatými stromy potíže s olepenými skly jen začínají. Lepkavá šťáva dokáže nepříjemně opatlat celou karoserii vozu.

Podle slov odborníka má většinu nesnází na svědomí savý hmyz, například mšice. Ty vylučují medovici, lepkavou sladkou tekutinu, která skapává pod korunu stromu. Když je pod ním zaparkované auto, mění se v pojízdnou homoli cukru.

Medovice je naštěstí jen cukerný roztok, a proto ho lze snadno smývat vlažnou vodou. Dlouholetý šéf pražské botanické zahrady upozorňuje na to, že vlažná voda v tomto případě funguje lépe než proud studené vody.

Medovice hrozí zakapat auto jak pod některými listnatými stromy, tak pod jehličnany

„Háček je někdy v tom, že onen sladký roztok je vítaným substrátem pro rozmanité houby, zejména tak zvané černě,“ varuje Vávlav Větvička motoristy před liknavostí s očistou auta. Ty se rozrůstají na kapkách medovice a plochu zbarvují dočerna.

Zčernalá medovice se odstraňuje obtížněji, ale účinná by mohla být opět mýdlová voda nebo voda s přídavkem odmašťovače, případně lihový roztok. Stačí běžný prostředek na mytí oken, například Okena.

Lepkavá hmota, která časem černá, se nejčastěji usadí na autech zaparkovaných u lip, pod jejichž korunami bývá na zemi doslova černo. Podobnou spoušť bude mít na autě ten, kdo pod javory auto zaparkuje a auto hned neumyje.

S medovicí na autě se lze setkat i pod jehličnany, zejména pod jedlemi. Někdy ze stromu napadeného mšicemi medovice doslova viditelně odkapává, téměř odtéká. Podle botanika nejvíce z amerických jedlí ojíněných, které jsou vysazované hlavně v parcích.

Okna pokryje nejen pyl a sladká medovice

Sklo i karoserie mohou být ještě doslova zaprášeny jinými částicemi: Při rašení jehličnanů to jsou šupinovité kryty pupenů, později samčí vyprášené šištice. Jsou celkem drobné, asi do jednoho centimetru.

Jako další zdroj znečištění karoserie pražský botanik jmenuje vyprášené tyčinky z kvetoucích lip. Pod starými lípami bývá doslova hnědorezavě naprášeno odkvetlými tyčinkami. To je varovné znamení pro řidiče, že zrovna zde parkovat nemá, pokud si chce uchovat čisté auto.

„Šupiny, šištice i tyčinky lip zbaví auta třeba už jen ostřejší jízda. K odstranění před jízdou postačí vysoušeč vlasů nebo zahradnický odfukovač listí, který vyžene nechtěné rostlinné zbytky i ze štěrbin a skulin karoserie,“ uzavírá Václav Větvička.

(rub)

Čtěte také:

„Kdy už tam budem?“ aneb jak zvládnout dlouhou cestu s dětm