Elektromobily slaví první úspěchy: Francouzi kupují Renaulty ZOE, Norové Nissany Leaf
V Norsku se stal zcela elektrický Nissan Leaf letos na jaře druhým nejprodávanějším autem - za běžným Volkswagenem Golf spalujícím benzin či naftu.

Aliance Renault-Nissan získává pro své elektromobily stále více zákazníků. To však platí jen v zemích, které připravily pro elektrická auta bohatou podporu.
Ve Francii se na konci loňského roku začal prodávat Renault ZOE - auto velikosti Škody Fabia.
Elektrický ZOE hned zahýbal statistikami prodejů. Zatímco za celý loňský rok si elektromobil ve Francii pořídilo 2271 zákazníků, za polovinu letoška se už prodalo 4774 elektrických aut.
Prim přitom hraje Renault ZOE. Připadají na něj tři čtvrtiny prodejů. Jenom v březnu si tento elektromobil pořídilo 1089 Francouzů.
Francie dotuje nákup elektromobilu částkou 7000 eur. Díky této podpoře klesne cena Renaultu ZOE z 20 800 eur na 13 800 tisíc (v přepočtu 360 000 Kč).
Kromě toho je nutné počítat s výdaji za pronájem baterií. Jeho výše se liší podle počtu najetých kilometrů.
Kdo s Renaultem ZOE ujede do 12 500 km za rok, zaplatí například v Německu za baterie 80 až 100 eur měsíčně.
Naopak zdarma dostávají majitelé malých elektrických renaultů základní verzi nabíjecí stanice. Technici jim ji bezplatně instalují na vybrané místo. Například domů do garáže.
Leaf v Norsku vs. Leaf v Česku
V Norsku se zase oblibě těší elektrický Nissan Leaf. Jde o auto větší než ZOE. Svými tvary se podobá Volkswagenu Golf, je však ještě o něco delší.
Od začátku roku patří leafu sedmá příčka v prodejích osobních aut v této severské zemi. V dubnu jej předstihl jen Volkswagen Golf a elektrický nissan byl druhým nejžádanějším autem.
Norští zájemci o elektromobil mohou počítat s tím, že se při jeho koupi vyhnou placení několika daní.
Navíc mohou využívat pruhy pro autobusy, parkování mají jejich majitelé zdarma a v Oslu jsou k dispozici bez poplatků dobíjecí stanice.
V Česku podpora pro elektromobily chybí. Nissan Leaf se přesto objevil v ceníku dovozce této japonské značky na tuzemský trh.
Nissan Leaf stojí 715 300 korun. A nikdo jej nekupuje. V červnu a červenci je u něj ve statistikách registrací nula.
Například ve Švýcarsku si je možné elektrické Nissany Leaf nezávazně na tři měsíce vyzkoušet. Měsíční poplatek za takové testování činí 199 franků. To je asi 4000 korun.
Výhody a nevýhody elektromobilů
V roce 2020 má být podíl elektromobilů v Evropě (alespoň v té západní) až desetiprocentní. V Norsku a Francii si elektroauta získávají stále více zákazníků, z celkového koláče prodejů si ukusují první procenta.
Renault s Nissanem si vybudovali s elektromobily náskok před konkurencí, která však nespí.
BMW uvede elektrické auto ještě letos na podzim, Volkswagen chystá elektromobil na bázi Volkswagenu Up, který by se také mohl v prodeji objevit do konce roku 2013.
O rok později se dá očekávat elektrická Škoda Citigo, za dveřmi je také rozjezd výroby Fordu Focus na elektřinu.
Především ve velkých městech mají elektroauta šanci na úspěch. Nevadí jejich omezený dojezd, který se dnes pohybuje okolo 150 kilometrů.
Když však elektrické auto vyjede na dálnici, zapne se klimatizace nebo topení, jízdní dosah rychle klesá.
Problémem je také dlouhé dobíjení baterií. Tankování benzinu zabere několik minut, baterie si však žádají hodiny při nabíjení.
Největším lákadlem elektroaut je naopak jejich lokální nulové emise. Životní prostředí netrpí v místě, kde se auto pohybuje. Pokud se však elektřina získává z uhlí nebo jádra, zátěž se přenáší jinam.
Výhody přinášejí také nižší hluk elektromobilů a jejich jízdní dynamika.
Petr Buček
Čtěte také:
Srovnání elektromobilu s běžným autem: co je stejné, a co je úplně jinak?