V roce 2020 bude každé desáté auto na elektřinu

Kdo navštívil švýcarský Zermatt, nemohl si nevšimnout, že toto lyžařské středisko vyhlásilo válku automobilovým výfukům už dávno. Pět kilometrů před městem je značka, která povoluje další jízdu jen autům na elektřinu. Ostatní vozidla musí do garáže. Lyžaři tady odstaví své auto a jejich jízda na benzin nebo na naftu pro několik nadcházejících dnů končí.

Dále to jde jen na první pohled legračním hranatým mikrobusem. Tyto taxíky značek Jumbolino nebo Stimbo patří k průkopníkům elektromobilů v každodenním provozu. Švýcarské město takto odmítá vozidla se škodlivými emisemi.

Jako v Zermattu to může za pár let vypadat v jiných alpských střediscích nebo dokonce ve Špindlerově Mlýně, Harrachově nebo pod Pradědem. Auta tankující elektřinu totiž zažívají nový počátek a blíží se jejich rozšíření v Evropě, Spojených státech, Japonsku i dalších zemích. Nové palivo se zabydlí v běžných autech, v oblíbených SUV a také ve sportovních vozech. Výfukové plyny zmizí z měst i z horských středisek.

Dříve šlo v případě elektromobilů o velké výjimky typu Zermattu, i na straně automobilek se jednalo o okrajové experimenty. Na začátku 90. let minulého století zkoušela výrobu elektroaut také Škoda Plzeň s karoserií favoritů a potom se speciálním užitkovým autem Beta. Francouzské automobilky dodávaly Citroëny Berlingo nebo jiné modely tamním poštám.

Tesla Roadster
Nyní se však na elektroauta vrhají automobilky se vší vážností. Roli velkého průkopníka nového paliva na sebe vzala Tesla Roadster. Americká značka pojmenovaná podle slavného vynálezce a elektroinženýra nabídla v roce 2008 sportovně založené dvousedadlové modely nejdříve americkým zákazníkům. Letos se prodej těchto aut přenesl do Evropy, v létě automobilka otevřela první showroom v Londýně, následovat budou Mnichov a Monako.

Tesla Roadster stojí v přepočtu přes dva miliony korun

Tesla s cenou v přepočtu přes dva miliony korun sice zůstane exotickým jevem, přesto prolomila řadu bariér v tom, jak byly elektromobily dříve vnímány. Ukázalo se, že elektromobil nemusí být neforemný, pomalý a že jeho dosah vystačí jen na pár desítek kilometrů. Naopak.

Na přelomu července a srpna zaplnily stránky všech médií fotky modrého Nissanu Leaf. Má klasickou karoserii připomínající Renaulty Mégane a cena se podle odhadů zastaví někde v blízkosti hranice půl milionu korun. Baterie, které jsou nejdůležitější částí elektrických aut, si bude majitel tohoto nissanu pronajímat. Éra elektromobilů může začít.

Přechod na elektromobily však asi nebude možný bez podpory států. Nissan spolu s bratrským Renaultem usilovně jednají s vládami o úlevách pro nastupující elektromobily. Nejlépe se to francouzsko-japonské alianci daří ve Velké Británii a Portugalsku.

Bez podpory státu to nepůjde
Některé vlády ani nečekají na to, až na dveře zaklepou zástupci firem, a vymýšlejí, jak pomoci autům s nulovými emisemi. Němečtí ministři se rozhodli, že přivedou na tamní silnice do roku 2020 nejméně milion elektroaut. Podpoří stavbu veřejných dobíjecích stanic, které budou zajímavé pro energetické firmy. A také stanoví směr, kde získat novou elektrickou energii, která bude pro pohon aut potřeba. Jestli mají elektrická auta uspět i po stránce ekologie, těžko jim mohou dodávat energii uhelné elektrárny.

V souvislosti s auty závislými na elektrickém proudu se objevují zajímavé nápady, jak udělat auto opravdu ekologickým dopravním prostředkem. Jedním jsou solární panely na střechách garáží nebo parkovacích přístřešků. Vyprodukují každým rokem tolik energie, kolik auto potřebuje na ujetí 12 tisíc kilometrů.

Počáteční investice se má řidiči vrátit po zhruba 40 tisících najetých kilometrech. Fotovoltaické články měnící světlo na elektrickou energii by se časem mohly objevit nejen na domácích parkovištích, ale také u supermarketů, na záchytných městských parkovištích, ale také pod sjezdovkami nebo na nádražích. Vždy, když auto nejede, bude možné ho dobíjet.

Zaparkované auto čerpá energii do baterií přímo od slunce

To je jeden z důležitých rozdílů oproti dnešnímu zacházení s autem, kdy řidič k pumpě většinou zajede až při pokleslé ručičce palivoměru. Odlišné je také ovládání elektromobilu. Odpadá převodovka, zůstávají pouze dva pedály – plynový a brzdový.

Důležitou součástí auta budou lithium-ionové baterie známé z mobilů nebo notebooků. Masové rozšíření aut ukáže, jestli se budou do auta kupovat a pravidelně měnit, nebo se více bude dařit jejich pronájmu. Dnes cena baterií v elektroautech přesahuje 100 tisíc korun.

Jejich dobíjení z běžné sítě trvá celou noc, speciální rychlonabíjecí stanice to zvládnou za necelou hodinu. S dalším vývojem baterií je možné očekávat jejich zvyšující se kapacitu. Elektromobily zatím neujedou na jedno plné natankování tolik kilometrů jako běžná auta. Například Nissan Leaf zvládne po nabití 160 kilometrů.

Hybridní auta
Proto se po boku „čistých“ elektroaut budou v nejbližších letech v nabídkách showroomů objevovat také hybridní auta jako už dobře známá Toyota Prius. Ta kombinuje elektromotor s benzinovým pohonem, aby se řidič nemusel spoléhat na zatím skoro neexistující veřejnou infrastrukturu dobíjecích stanic.

Elektromotor samotný pracuje efektivněji než spalovací agregát, který vládne autům už sto let. Také svižná jízda elektromobilů spíše připomíná živé turbodieselové motory s velkým točivým momentem. Větší pozor si budou muset dávat chodci v éře elektrických aut. Ty jsou totiž mnohem tišší než bručivé motory na benzin a hlavně na naftu. Část spotřebované energie se při brzdění zachytí zpět a znovu využije k roztáčení kol.

Menší množství práce čeká asi na servisy. Dnešní elektromotory potřebují mnohem méně péče, samozřejmě odpadá pravidelná výměna oleje. A jaká může být budoucnost elektromotorů? Malé agregáty se přestěhují přímo k poháněným kolům.

Petr Buček