Test Volkswagenu Touran 1,6 TDI: šmrncovní kvádr na kolech

Prohlédni fotky

 

 

Mezi rodinnými auty, jako jsou kromě touranu také konkurenti z Francie či Japonska, se toho událo v poslední době možná více než v jiných třídách aut. Renault se Scénikem, Citroën s C4 Picasso a nově i Ford a jeho C-Max se nabízejí hned ve dvou délkách, přičemž každé auto má svou osobitou tvář.

Zato Volkswagen s Touranem neexperimentuje. Ale nebyl by to Volkswagen, aby jeho strategie nebyla úspěšná.

Touran se tak letos na povrch změnil jen lehce a stále připomíná svými tvary svou první předlohu představenou v roce 2003. Už tehdy vzbudil mezi zákazníky velký zájem.

Touran sice dostává jen jednu délku karoserie, ale přitom je tu menší Golf Plus a také nejnovější Volkswagen Sharan - o dost robustnější, ale designem hodně podobný s Touranem.

Zlevňování aut v posledních letech s velkou intenzitou zasáhlo třídu touranů a spol. Dnes se dá toto auto pro rodinu, které se v oblibě a rozdílnosti koncepce přetahuje o pozornost v praktickém využití s kombíky, pořídit za půl milionu korun.

Cena základního nového Volkswagenu Touran před smlouváním s prodejci činí 483 200 korun. Pohání jej benzinový turbomotor 1,2 TSI , který výborně funguje například v octaviích (test zde).

Redakce AutemBezpečně.cz otestovala Tourana s oblíbeným turbodieselem 1,6 TDI s výkonem 105 koní. Jeho cena se odráží od částky 565 400 korun.

Poznámka:  prosinec 2010

Ani uvnitř se překvapení nekonají

Ačkoliv Volkswagen tvrdí, že kabát nového touranu změnil na každém díle karoserie a jen dveře nechal původní, markantní změnou jsou zadní vodorovně podlouhlá zadní světla a nová tvář, kterou se i tento volkswagen přizpůsobil novému trendu vozů své značky.

Koho zaujala zajímavá řešení francouzských vozů v interiéru - ať už jde o netradiční palubní desky s digitálními ukazateli uprostřed anebo odkládací kapsy v podlahách či na palubní desce - bude v Touranu překvapen: Nový volkswagen nic takého nemá.

Uvnitř je vše obvyklé, dá se říct klasické, jiný by utrousil konzervativní. Prodejní úspěch volkswagenů však potvrzují, že většina motoristů nemá o neobvyklosti asi zájem.

V touranu je jako po úklidu. Vše je tam, kde má být, jak napsal jeden německý magazín: „Ovládání je stejně snadné jako práce s toustovačem.“

Sedadla příjemně kombinují komfort s bočním vedením, místa je dost do šířky i výšky. Zadní řadu sedadel tvoří tři samostatné a posuvné sedačky, které lze z auta úplně vyjmout.

Místo uprostřed však nemá dost prostoru po nohy cestujícího - před koleny stojí mohutný středový panel.

Touran dostal od roku 2003, kdy se poprvé objevil v prodejnách, už třetí tvář

Komu se líbí, že je například v konkurenčních citroënech možné projít snadno z přední řady sedadel k zadní, bude ve Volkswagenu Touran zklamán.

Potěšení může naopak vzbuzovat pohled a hlavně využívání kufru s objemem 695 litrů. Je s podivem, jak může auto dlouhé 4397 mm nabídnout tolik litrů pro zavazadla při zachování pohodlí pro cestující na zadních sedadlech.

Testovaný vůz měl kvintet sedadel, dvojice sklopných sedaček třetí řady přijde na 17 600 korun a je určena hlavně pro převážení dětí.

Malým úskalím u nového auta, na které si řidič teprve zvyká, může být rozměrné víko pátých dveří. U aut s mírnějším klesáním zádě jde víko šikmo nahoru, u krabicového tourana s téměř kolmou zádí je nutno před dveřmi poodstoupit, aby mohly opsat oblouk a plně se otevřít. 
  

Pramen: AutemBezpečně.cz

Líbí se vám toto rodinné vozidlo? Prostudujte nabídku vozů Volkswagen Touran.

Jízda jako po másle

Testovaná šestnáctistovka tankující naftu je důkazem toho, že snižování objemu motoru nepřináší negativa. Touran 1,6 TDI nemá problémy s dynamikou, spurtuje při předjíždění a není žíznivý.

Jedním z mála problémů volkswagenů jsou některé handicapy při ovládání. Nedávno testovaný Volkswagen Golf měl příliš tuhé pedály, nyní testovaný touran dostal spojku seřízenou tak, že si na ni bylo nutné zvykat.

Ve městě se s celkem vysokým, necelé čtyři a půl metru dlouhým autem výborně manévruje. Z hranaté karoserie je dobře vidět všemi směry.

Za intenzivního deště a sněžení na dálnici příliš nestíhaly svou práci stěrače ani při přepnutí na nejvyšší výkon. Přitom u aut koncernu Volkswagen, které už v malých autech vybavují stěrače cyklovačem a dostatečnou silou, nebývá s udržováním čelního okna v čistotě problém.

Klasický volkswagen. Německá automobilka sází na prověřené tvary

Spotřeba se po necelé tisícovce testovacích kilometrů ustálila na necelých šesti litrech nafty na sto kilometrů. Na okresních silnicích klesala pod hranici pěti litrů, na dálnici si říkala asi o 6,5 litru. Ve městě se pohybovala okolo sedmi litrů.

Testovaný vůz nebyl vybaven paketem Blue Motion, jehož automatický start/stop motoru snižuje spotřebu hlavně ve městě. Stojí necelých 12 tisíc korun.

Příjemný dojem zanechalo v testu tvrdší, ale přitom komfortní odladění podvozku německého minivanu pro rodinu.

Petr Buček, Martin Urban 

Pramen: Volkswagen

Čtěte také:

Test Peugeotu 5008 1,6 THP: rodinný rychlík za půl milionu

Test Renaultu Grand Scénic 2.0 dCi: stěhovák s maturitou