Test omlazeného Citroënu Grand C4 Picasso 1,6 e-HDi: ve znamení výhledu a prostoru

Prohlédni fotky

 

 

Kompaktní minivany s délkou okolo 4,5 metru se vezou na slevové vlně a Citroën C4 Picasso není výjimkou. Podobně jako konkurenční Renault Scénic je i minivan se znakem Citroënu k mání za zhruba půl milionu korun při osazení turbodieselovým motorem i širokou komfortní výbavou.

Redakce AutemBezpečně.cz otestovala Grand C4 Picasso 1,6 e-HDi. Malé „e“ v označení motoru hlásí nástup technologie start-stop do citroënů.

Citroën zároveň chytře obohatil palubní počítač o stopky, které měří, na jak dlouho celkem start-stop systému vypnul motor od posledního nastartování.

Kdo jezdí do práce hustým městským provozem, díky stopkám zjistí, že denně prostojí na křižovatkách dlouhé minuty. Za týden jde v součtu o hodinu, za měsíc o několik hodin a na konci roku si řidič zrekapituluje, že v městském provozu prostál celý den nebo i dva.

K tomu stačí, aby motor vypínal cestou do práce celkem při prostojích na semaforech zhruba šest minut a z práce zase tak. Na druhou stranu ho může díky start-stop systému hřát dobrý pocit u srdce, že nenechal zbytečně celý den i déle běžet motor a ušetřil palivo i okolí od výfukových plynů.

Poznámka:  únor 2011

Motor chce jet, pilotovaná převodovka cuká

Šestnáctistovka jezdící na naftu patří k silným stránkám picassa. Má výkon 112 koní a točivý moment 270 Nm. V testu necelých osm stovek testovacích kilometrů uzavřel s průměrnou spotřebou šest litrů nafty na sto kilometrů.

Vedle úspornosti patří mezi přednosti tohoto „há-dé-íčka“ velmi kultivovaný a tichý zvuk. A slabý tento motor není ani při rychlých akceleracích, spíše naopak.

Ochotu zrychlovat však turbodieselovému motoru umí překazit pilotovaná neboli automatizovaná převodovka. Když řidič zvolí na řadicí páce automatické řazení, musí počítat s určitými prodlevami při přeřazování. Ty se projevují trhavým narušením plynulé jízdy.

Zbavit se těchto nepříjemností lze přeřazením na manuální řazení s pomocí praktických páček pod volantem, které byly donedávna výsadou sportovních aut zhlížejících se ve formuli 1. I v typicky rodinném picassu levé „pádlo“ zastupuje podřazování, pravým se volí vyšší stupeň.

Většina zájemců o C4 Picasso však patrně sáhne po běžné manuální převodovce, se kterou je auto o 20 tisíc korun levnější. 25 tisíc navíc oproti klasickému „manuálu“ stojí pilotovaná převodovka se start-stop systémem, takto vybaven byl testovací vůz.

Až sedmimístné Grand C4 Picasso je o 12 centimetrů delší než kratší verze stejného modelu s maximálně pěti místy

Výhled jako z ateliéru

Co mají před sebou řidič se spolujezdcem v Citroënu C4 Picasso, se v jiných autech jen tak nevidí. Velké čelní sklo sahá do výšky až skoro nad hlavy cestujících na předních sedadlech. Výhled z předních sedadel je vynikající.

Ani dvojice předních sloupků jej nijak neomezuje, rozhled směrem ven skrz ně je lepší než u předchůdce, kterým byla Xsara Picasso.

Skvělý výhled dopředu řidič ocení v nejrůznějších situacích - jak na semaforech, tak při pozorování okolí ve stylu „kochání se“ Rudolfa Hrušínského z filmu Vesnička má středisková. Samozřejmě je třeba s výhledem nakládat s větší dávkou pocitu zodpovědnosti než u filmové postavy, která pravidelně končila se svým autem v příkopu.

Ani výhled přes zadní okno není špatný, pokud nesedí dospělý pasažér na prostředním místě ve druhé řadě. Kvůli jednoduššímu parkování lze jen doporučit parkovací senzory alespoň v zadním nárazníku.

Pramen: AutemBezpečně.cz

Interiér s invencí i vtipem

V první řadě má řidič a jeho spolujezdce ateliérový výhled a dost času k přemýšlení, jestli jsou nápady v interiéru přínosné, nebo šlo designérům „jen“ o vytvoření něčeho neobvyklého.

Přístroje se přestěhovaly doprostřed palubní desky na velký displej konkurující svým formátem malým počítačům zvaným tablet nebo netbook. Číslovky a informace o rychlosti, otáčkách, spotřebě, rádiu a další jsou všechny pohromadě - někdo si na to zvykne, jiný to může považovat za nepřehledné.

Vedle obrazovky už na palubní desce téměř nic jiného není - až na velké tlačítko elektronické ruční brzdy umístěné před obrazovkou.

Pod pokličkou je schované autorádio, před šoférem i jeho spolujezdcem je pod dalším deklem docela velká schránka, pod rádiem našel své místo další šuplík s chlazením.

Ovládání větrání a topení má řidič neobvykle po levné ruce pod volantem. Spolujezdec si volí teplotu pro svou stranu.

Dozadu k dětem projde rodič snadno skulinou mezi předními sedadly. Ta jsou mimochodem docela měkká, a kdo má rád v autě tvrdší usazení, tomu moc vyhovovat nebudou.

Dospělí ve třetí řadě?

Druhá řada sedadel je složená ze tří samostatných sedaček, které jsou posuvné, sklopné, ale ne vyjímatelné.

Sedadla třetí řady podobně jako druhá řada naoko zmizí v podlaze, svůj prostor si však samozřejmě při nepoužívání ukrojí.

Třetí řada sedadel je kvůli stísněnému prostoru v této části vozu určená hlavně dětem. Sedadla však nemají isofixové úchyty pro dětské autosedačky. Nezbývá než použít pro jejich připevnění pás.

Dospělí sedící ve třetí řadě zvládnou jen kratší přepravu. Není to kvůli tomu, že by jim střecha tlačila na temeno hlavy, zde je místa dost. I prostoru pro vysoko zvednutá kolena je celkem dost. Nejméně místa je ale pro chodidla, zejména pokud je sedačka v druhé řadě posunuta co nejvíc dozadu. 

Uklizeno a s výhledem. Vysoké čelní sklo dává skvělý výhled z vozu. Displeje uprostřed palubní desky ukazují vše důležité.

Klapavý podvozek

Základní objem kufru při zasunuté třetí řadě sedadel činí 500 litrů. Například kočárek střední velkosti není před naložením úplně složit. I napůl složený se do obrovského kufru hravě vejde.

Zárukou praktického využití zavazadlového prostoru je vedle velkého objemu také možnost nakládat věci po celé jeho délce a šířce až ke stropu.

Po sklopení druhé i třetí řady sedadel se Grand C4 Pisacco stává malá dodávka. Pro občasný transport nábytku, lednice nebo jiných velkých předmětů není nutné objednávat zásilkovou službu.

Jestliže si motor testovaného vozu zaslouží jedničku, což platí i pro jeho tichý chod, komfort podvozku se staví vedle trhavého řazení k nedostatkům Citroënu Grand C4 Picasso. Nárazy do nerovností se přenášejí do kabiny a působí rušivě.

Ani řízení nepatří k technickým highlitům testovaného vozu. Těmi jsou prostor, variabilita a bohatě prosklená přední část kabiny.

Petr Buček, Martin Urban  

Pramen: Citroën

Čtěte také:

Test Volkswagenu Touran 1,6 TDI: šmrncovní kvádr na kolech 

Test Peugeotu 5008 1,6 THP: rodinný rychlík za půl milionu

Test Renaultu Grand Scénic 2.0 dCi: stěhovák s maturitou