Ideální spolujezdec v autě nespí, nekouří a myslí za řidiče

Rakouské ministerstvo vnitra spočítalo, že 11 procent vážných nehod, při kterých někdo zahyne, má za vinu řidičovo rozptýlení.

Muž nebo žena za volantem se často až příliš věnují ladění přehrávače hudby, nastavování navigace, jiní si zapalují cigaretu nebo rozbalují hamburger.

Když však řidič se spolujezdcem v autě fungují jako sehraná dvojice, řidič nebo řidička se může plně věnovat řízení.

Jaký je tedy ideální spolujezdec? Odpověď na tuto otázku hledal rakouský autoklub ÖAMTC.

Ideální spolujezdec je za každé situace klidný

Podle něj musí být spolujezdec především aktivní a pozorný. Pomáhá s navigací a sleduje směrové ukazatele.

Při cestě do zahraničí má už před příjezdem k mýtným branám připraveny drobné peníze nebo platební kartu.

Pokud míří auto do zahraničí s pasovou kontrolou, doklady má spolujezdec u sebe.

Spolujezdec vyřizuje telefonáty a stará se o uklidňování dětí. Pod jeho nebo jejím patronátem jsou také nápoje a svačinky.

Není na škodu, když si navíc ze sedadla spolujezdce všímá, jestli řidič nepřehlédnul nějakou značku například omezující rychlosti.

Jako správný psycholog by měl odhadnout, kdy je zapotřebí s řidičem konverzovat a kdy je lepší při průjezdu městem s hustým provozem moc nemluvit, aby se koncentroval na dění okolo auta.

ÖAMTC však varuje spolujezdce, aby nepodléhali pocitu, že všechno vědí lépe  a vyvarovali se znervózňování řidiče.

Vystrašený spolujezdec není vždy dobrým společníkem na cestách

V ideálním případě se šofér a jeho pobočník podobají dobře sehrané dvojici divadelních herců při sto padesáté repríze.

Každý bez reptání a automaticky plní své úkoly, vše plyne jako po másle. Podle rakouského autoklubu by měl spolujezdec být téměř kopilotem, jak je znají příznivci motoristického sportu.

Kopilot aktivně sleduje cestu, snaží se předvídat, umí poradit. Takový spolujezdec na sebe přebírá stejnou zodpovědnost jako řidič.

Avšak finální rozhodnutí je vždy jen a pouze na člověku svírajícím ve svých rukou volant.

Ani v éře navigací není na škodu vozit v autě klasickou automapu

Významnou roli hraje spolujezdec hlavně tehdy, když se posádka ocitá v neznámém prostředí. Například při dovolené při jízdě neznámým městem nebo na nové objížďce.

V takových situacích platí, že čtyři oči jsou více než dvě.

Je také záhodno, když spolujezdec ovládá navigační systém auta. V situaci, kdy je zapotřebí navolit nový cíl, nebo v případě, že navigace ztratí signál, přijde rychlý zásah ze sedadla spolujezdce vhod.

I přes přítomnost navigace na palubě auta není na škodu vozit alespoň jednoduchou mapu celé republiky nebo při zahraničních cestách mapu dané země.

V té by se měl spolujezdec umět rychle orientovat, když je například zapotřebí rychle vymyslet objízdnou trasu.

(buč)

Čtěte také:

Mikrospánek si nevybírá, za volantem může přepadnout každého

„Kdy už tam budem?“ aneb jak zvládnout dlouhou cestu s dětmi

Test naložené octavie aneb jak se mění jízdní vlastnosti cestou na dovolenou